Pejsci a kocky

Milí lidé, posílám vám svůj příběh.

Začalo to koncem měsíce dubna, kdy si přečetla Monika inzerát v Hyperinzerci. V tom inzerátu mě moje majitelka nabízela k prodeji. Měla jsem tam i fotku. Když si Monika fotku prohlédla, zděsila se. V bedně, snad starém peřiňáku, jsem seděla já, malá, smutná, nemocná a častými porody vyčerpaná westička.

Monika již jednoho pejska má, takže si mě koupit nechtěla, ale nedalo jí to a zavolala mojí majitelce a zeptala se na mě. Zeptala se také, proč jsem vyfocena v takové ošklivé bedně. Majitelka jí odpověděla, že je to můj příbytek, že tam zkrátka bydlím.

A to byl okamžik, kdy se rozhodlo o mém dalším osudu. Monika se rozhodla mě vykoupit a společně se svoji kamarádkou Světlanou vyléčit a potom mi najít nový domov.

Za týden se to stalo. Konečně si pro mě přijely. Moje majitelka dostala peníze a já jsem mohla po dvou letech opustit místo, které nemohu nazvat domovem.

Když jsem se z toho všeho vzpamatovala, odvedla mě Světlana k veterináři. Tam jsem se dověděla, že ta velká boule na bříšku, kterou mám již půl roku, je kýla od častých porodů. Taky mi pan doktor zjistil něco se srdíčkem a říkal, že bez léků bych dlouho nevydržela. Hned mi koupily léky a už je mi lépe. Nesmím už ale nikdy mít štěňátka, to by mě prý zabilo. Mě to ale nevadí, ve svých 4 letech jsem již rodila 4 krát a to je moc!

A taky mě pořád svrběl kožíšek. Tak jsme jely „ke psí kadeřnici“. Poprvé v životě jsem viděla nůžky. Nejdřív jsem se bála, ale potom jsem cítila, že ty dlouhé, špinavé chlupy ze mě odpadávají a že je mi hned lépe po těle. Tak jsem držela a snažila se být hodná. Pod špinavou srstí se prý objevila nějaká vyrážka. To proto mě pořád celé tělo svrbělo. Teď se ale cítím jako znovu zrozená. Jsem ostříhaná, čisťoučká a hlavně šťastná.

Jsem u prozatímní paničky Světlany. Mám se tu báječně, Světlana mě má ráda, to já poznám. Nemusím už rodit štěňátka na prodej, můžu se proběhnout po zahradě a můžu jíst trávu, která tak báječně chutná a vůbec, můžu se radovat, že teď už to bude jenom lepší a lepší.

Lidičky, já jsem tak šťastná a mám důvod. Podívejte se. Na první fotce nahoře, to jsem byla ještě chudinka v bedně, ale na té druhé, to jsem já, šťastná Sisinka.

A na závěr mého příběhu Vás poprosím:
Všímejte si prosím inzerátů, aby bylo více takových šťastných náhod a více zachráněných pejsků.


Zdraví vás šťastná Sisinka.

Pro Sisinku se již podařilo najít nový domov.

pribehy budu psat kazdy tejden novy